Co znamená, že slezina podle TČM miluje pravidelnost?

Možná jste už někdy slyšeli větu:

„Slezina podle tradiční čínské medicíny miluje pravidelnost.“

Jenže co si pod tím vlastně představit?

Musíme jíst každý den přesně ve stejnou hodinu? Vadí, když jednou obědváme ve dvanáct a podruhé až ve dvě? A proč na tom vůbec záleží?

Na první pohled může tato věta působit jako staré pravidlo bez jasného vysvětlení. Když se ale podíváme blíž, zjistíme, že popisuje princip, který je překvapivě aktuální i dnes.

Ne proto, že by tradiční čínská medicína znala hormony, nervovou soustavu nebo cirkadiánní rytmy. Neznala.

Popisovala ale fungování lidského organismu na základě dlouhodobého pozorování. A právě v tom spočívá její síla.

Když TČM mluví o slezině, nemluví jen o anatomickém orgánu

To je jeden z nejčastějších omylů.

V tradiční čínské medicíně není slezina pouze orgán uložený v levém podžebří.

Představuje funkční systém – soubor procesů, které spolu úzce souvisejí.

Do tohoto systému patří například:

příjem a zpracování potravy,
přeměna potravy na energii,
výživa svalů a dalších tkání,
hospodaření s tekutinami,
celková vitalita organismu.

Moderní medicína tyto procesy rozděluje mezi více orgánů a regulačních systémů – trávicí soustavu, slinivku, játra, hormony, nervovou soustavu i buněčný metabolismus.

TČM je naopak popisuje jako jeden propojený celek.

Proto když budeme v tomto článku mluvit o slezině, nemáme na mysli pouze anatomický orgán, ale celý tento funkční systém.

Proč právě pravidelnost?

Jedním z nejznámějších principů TČM je tvrzení, že slezina má ráda pravidelnost.

Neznamená to, že organismus vyžaduje život podle minutového harmonogramu.

Znamená to, že lidské tělo funguje nejlépe tehdy, když může pracovat v určitém rytmu.

Pravidelný čas jídla, dostatek spánku, střídání aktivity a odpočinku nebo klid při stolování nejsou v TČM náhodná doporučení. Jsou součástí prostředí, ve kterém může tento funkční systém pracovat efektivně.

Když je rytmus dlouhodobě narušený, organismus musí stále znovu reagovat na nepředvídatelné podmínky. A právě tehdy se podle TČM začínají objevovat první známky oslabení sleziny.

Co na to říká moderní fyziologie?

Je zajímavé, že mnoho poznatků moderní fyziologie ukazuje podobným směrem.

Dnes víme, že naše tělo není nastavené na náhodný režim. Funguje podle biologických rytmů, které ovlivňují prakticky všechny orgánové soustavy.

V průběhu dne se mění aktivita trávicího traktu, tvorba trávicích enzymů, citlivost buněk na inzulin, produkce hormonů i činnost autonomního nervového systému.

Stejně důležité je i to, v jakém stavu se při jídle nacházíme.

Pokud jíme ve spěchu, pod stresem nebo během řešení pracovních problémů, organismus upřednostňuje jiné procesy než trávení.

Naopak klidné prostředí, dostatek času na jídlo a pravidelný režim vytvářejí podmínky, ve kterých může trávicí systém pracovat mnohem efektivněji.

Tradiční čínská medicína tento princip popsala svým vlastním jazykem.

Moderní fyziologie dnes nabízí biologické mechanismy, které pomáhají vysvětlit, proč může být pravidelnost pro organismus tak důležitá.

Nejde tedy o to, že oba přístupy používají stejné pojmy.

Jde o to, že často popisují stejný princip odlišným jazykem.

Proč je to dnes ještě důležitější než dříve?

Naše každodenní realita se od života před několika generacemi výrazně změnila.

Snídani nahrazuje káva.

Oběd jíme mezi schůzkami.

Večeříme u počítače nebo s telefonem v ruce.

Pracujeme dlouho do večera.

Spánek odkládáme.

A přitom očekáváme, že naše tělo bude fungovat stále stejně.

Jenže lidský organismus není stroj.

Potřebuje rytmus.

Potřebuje období aktivity i odpočinku.

Potřebuje čas na jídlo.

A potřebuje prostředí, ve kterém může jednotlivé procesy vykonávat co nejefektivněji.

Možná právě proto zůstává doporučení staré stovky let stále aktuální.

Pravidelnost není omezení. Je to podpora.

Mnoho lidí si představí pravidelný režim jako soubor zákazů a povinností.

Ve skutečnosti jde spíše o vytvoření podmínek, ve kterých nemusí organismus neustále improvizovat.

Pravidelnost neznamená dokonalost.

Neznamená jíst každý den přesně ve 12:00.

Znamená dát tělu určitou předvídatelnost.

A právě ta může být jedním z nejjednodušších kroků ke kvalitnějšímu trávení, stabilnější energii i lepšímu fungování celého organismu.

Závěr

Jedna krátká věta tradiční čínské medicíny v sobě skrývá mnohem více, než se na první pohled zdá.

Když TČM říká, že slezina miluje pravidelnost, nemluví o anatomickém orgánu.

Popisuje funkční princip, podle kterého organismus prospívá tehdy, když může fungovat v přirozeném rytmu.

Moderní medicína dnes tento rytmus vysvětluje pomocí biologických hodin, hormonální regulace, nervové soustavy a dalších mechanismů.

Jsou to dva různé pohledy na lidské tělo.

A právě jejich propojení nám může pomoci porozumět zdraví o něco lépe.

Mohlo by vás zajímat

📖 Proč si TČM všímá prvních známek nerovnováhy dříve než moderní medicína?

Chcete převést teorii do praxe?

Pokud chcete tyto principy postupně zavést do každodenního života, najdete v Akademii Jídelníčky–TČM vedený program Restart sleziny, který vás krok za krokem provede budováním pravidelného režimu v běžném životě.

A pokud vás zajímá hlubší propojení tradiční čínské medicíny s moderní fyziologií, výživou a diagnostickým uvažováním, věnujeme se těmto souvislostem podrobně ve 12týdenním specializačním kurzu dietetiky podle TČM.