Lidé se mě často ptají:

„Jak je možné, že tradiční čínská medicína popisuje oslabení organismu, když jsou krevní testy úplně v pořádku?“

Je to otázka, kterou dostávám opravdu často.

A popravdě chápu, proč může být matoucí.

Na první pohled to totiž může vypadat, jako by si tradiční čínská medicína a moderní medicína navzájem odporovaly. Jedna říká, že je všechno v pořádku, druhá mluví o oslabené slezině, nedostatku Qi nebo nerovnováze organismu.

Jenže ve skutečnosti to není spor dvou světů.

Obě se dívají na stejného člověka.

Jen každá trochu jiným způsobem.

Dívají se na stejného člověka. Jen jinak.

Moderní medicína je postavená na měření.

Využívá laboratorní vyšetření, zobrazovací metody, fyziologická měření i mnoho dalších diagnostických nástrojů. Díky nim dokáže velmi přesně určit příčinu celé řady onemocnění, sledovat jejich průběh a zachraňovat lidské životy.

To je její obrovská síla.

Tradiční čínská medicína vznikala v době, kdy nic z toho neexistovalo.

Lékaři neměli krevní testy.

Neměli ultrazvuk.

Neměli magnetickou rezonanci.

Jediným „diagnostickým přístrojem“ bylo jejich pozorování.

Po staletí sledovali tisíce lidí. Všímali si, jak vypadají, jak mluví, jak spí, jak tráví, jak reagují na roční období nebo jak se mění jejich obtíže v průběhu času.

Postupně si začali všímat, že některé příznaky se často objevují společně.

A právě z těchto dlouhodobých pozorování vznikl systém, který dnes označujeme jako tradiční čínskou medicínu.

Drobné signály nejsou diagnóza

Představte si ženu, která už několik měsíců říká:

„Poslední dobou nejsem ve své kůži.“

Po obědě by si nejraději lehla.

Večer nemá energii na děti.

Často ji trápí nadýmání.

Má větší chuť na sladké než dřív.

Hůře se soustředí.

Ráno vstává unavená.

Navštíví svého praktického lékaře.

Podstoupí krevní odběry.

Výsledky jsou v pořádku.

Co teď?

Znamená to, že si všechno jen namlouvá?

Samozřejmě že ne.

Jen zatím neexistuje laboratorní nález, který by její obtíže vysvětloval.

Právě tady se přístupy začínají lišit.

Moderní medicína správně konstatuje, že nenašla známky konkrétního onemocnění.

Tradiční čínská medicína se naopak ptá:

„Proč se tedy člověk necítí dobře?“

TČM nehledá jeden příznak. Hledá souvislosti.

Únava po jídle.

Časté nadýmání.

Chuť na sladké.

Pocit těžkosti.

Horší soustředění.

Nepravidelná stolice.

Pocit, že člověk není ve své kůži.

Samy o sobě žádný z těchto příznaků neznamenají konkrétní nemoc.

Každý z nich může mít mnoho různých příčin.

Tradiční čínská medicína je ale neposuzuje izolovaně.

Sleduje jejich kombinaci.

Hledá opakující se vzorce.

Snaží se pochopit, jak spolu jednotlivé projevy souvisejí.

Neptá se pouze:

„Jaký příznak má pacient?“

Ale také:

„Jaký obraz vytvářejí všechny jeho obtíže dohromady?“

Právě tomuto celkovému obrazu říká tradiční čínská medicína obraz nerovnováhy.

Kdy se oba přístupy potkávají?

Je důležité si uvědomit jednu věc.

Normální krevní test automaticky neznamená, že se člověk cítí dobře.

Stejně tak přítomnost obtíží automaticky neznamená, že existuje závažné onemocnění.

Existuje období, kdy člověk sám na sobě pozoruje změny.

Má méně energie.

Hůře tráví.

Častěji bývá unavený.

Má pocit, že něco není v pořádku.

Moderní diagnostika přitom nemusí najít žádný patologický nález.

To ale neznamená, že jsou jeho potíže smyšlené.

Jen zatím nejsou vysvětlitelné konkrétní diagnózou.

Právě v této oblasti pracuje tradiční čínská medicína se svým funkčním modelem organismu.

Nepopisuje konkrétní nemoc.

Popisuje způsob, jakým organismus funguje.

A snaží se porozumět tomu, proč se člověk necítí dobře.

Proč TČM používá pojmy jako „oslabená slezina“?

To bývá další častý zdroj nedorozumění.

Když tradiční čínská medicína mluví o oslabené slezině, neznamená to automaticky onemocnění anatomické sleziny, jak ji známe z moderní medicíny.

Jde o označení určitého funkčního obrazu.

Souboru příznaků, které se často objevují společně.

Proto je důležité nepřekládat pojmy tradiční čínské medicíny doslova.

Stejné slovo totiž v obou přístupech neznamená totéž.

Pokud vás zajímá, proč tradiční čínská medicína říká, že slezina miluje pravidelnost, přečtěte si také článek Co znamená, že slezina podle TČM miluje pravidelnost?

Síla propojení obou světů

Někdy vzniká dojem, že si člověk musí vybrat.

Buď bude důvěřovat moderní medicíně.

Nebo tradiční čínské medicíně.

Já to tak nevnímám.

Moderní medicína je nenahraditelná při diagnostice závažných onemocnění, akutní léčbě i v situacích, kdy jde o čas.

Tradiční čínská medicína nabízí jiný pohled.

Pomáhá všímat si funkčních souvislostí, životního stylu a drobných změn, které mohou upozornit na to, že organismus postupně ztrácí svou rovnováhu.

Každý z těchto přístupů má své silné stránky.

A právě jejich propojení může nabídnout mnohem širší pohled na zdraví člověka, než kdybychom se spoléhali pouze na jeden z nich.

Závěr

Nemyslím si, že tradiční čínská medicína nahrazuje moderní medicínu.

Stejně tak si nemyslím, že moderní medicína tradiční čínskou medicínu vyvrací.

Každá vznikla v jiné době.

Každá používá jiný jazyk.

Každá odpovídá na trochu jiné otázky.

Moderní medicína nám pomáhá přesně určit, co se v organismu děje.

Tradiční čínská medicína se snaží pochopit, jak spolu jednotlivé projevy souvisejí a proč se člověk necítí dobře, i když zatím nemusí být přítomné jasně měřitelné změny.

A právě proto si nemyslím, že bychom si mezi nimi měli vybírat.

Každý z těchto přístupů umí něco jiného.

Když je dokážeme vhodně propojit, můžeme získat mnohem hlubší porozumění tomu, co se v našem těle děje – a především tomu, jak o své zdraví pečovat v každodenním životě.

Chcete těmto souvislostem porozumět více?

V Akademii Jídelníčky–TČM najdete praktické programy, které převádějí principy tradiční čínské medicíny do každodenního života s využitím současných poznatků o výživě a životním stylu.

Pokud se chcete naučit přemýšlet v souvislostech, rozumět obrazům nerovnováhy a propojit tradiční čínskou medicínu s moderní fyziologií do větší hloubky, věnujeme se těmto tématům systematicky ve 12týdenním specializačním kurzu dietetiky podle TČM.