Co je systém klasifikace potravin NOVA

Už jste se setkali s novým systémem klasifikace potravin NOVA? – Pokud ne, tak právě tento článek je pro Vás! Jedná se podle mého názoru konečně o smysluplnou klasifikaci, kterou bychom v rámci zdravého stravování měli brát v potaz, pokud zdravé stravování (ve smyslu stravy jako nástroje k udržení našeho psychického a fyzického zdraví) myslíme vážně a dlouhodobě…

Jedná se o klasifikaci, která nám dělí potraviny podle míry jejich úpravy do čtyř skupin. Konečně se totiž všeobecný názor (a také mnohé studie) kloní k tomu, že právě konzumace „umělých“ či (fyzikálně a chemicky) upravovaných potravin je jednou z nejjistějších cest, která vede úplně na opačnou stranu, než je cesta k harmonii organismu.

Stále více je brán v potaz stav našeho mikrobiomu, kterému tyto „umělé potraviny“ rozhodně neprospívají. Z pohledu TČM jsou zase takto upravené či vytvořené potraviny v podstatě „mrtvou hmotou“ bez jakékoli Qi.

Konečně téma, ve kterém se tradiční čínská medicína a ten „náš západní pohled“ začínají shodovat – konzumace prvopotravin, resp. nezpracovaných či minimálně zpracovaných potravin (skupina A – viz dále) je pro naše dlouhotrvající zdraví naprostý základ.

A jak tedy klasifikace NOVA rozděluje potraviny?

Skupina 1 – Nezpracované a minimálně zpracované potraviny
Skupina 2 – Zpracované kulinářské ingredience
Skupina 3 – Zpracované potraviny
Skupina 4 – Ultra zpracované potraviny

SKUPINA 1

Za nezpracované potraviny se považují části rostlin (jako jsou plody, listy, stonky, semena, kořeny) a houby. Spadají sem také části zvířat a suroviny z nich: svalovina, droby, vejce, mléko.

Minimálně zpracovanými potravinami se rozumí potraviny pozměněné metodami, které zahrnují odstranění nepoživatelné nebo nechtěné části, a také procesy, které zahrnují sušení, drcení, mletí, práškování, frakcionaci, filtraci, pražení, vaření, nealkoholické kvašení, pasterizaci, chlazení, mrazení, ukládání do nádob a vakuové balení.

Rozdíl mezi nezpracovanými a minimálně zpracovanými potravinami není příliš zásadní, protože tyto metody a procesy jsou navrženy tak, aby uchovaly přirozené potraviny, aby byly vhodné pro skladování, byly bezpečné a poživatelné, případně připravené k další úpravě – vaření doma či v restauracích ( v kombinaci s potravinami skupiny 2 v rozumném množství).

SKUPINA 2

Mezi zpracované kulinářské suroviny patří například oleje, máslo, sádlo, cukr a sůl. Jedná se tedy o produkty získané z potravin ze skupiny 1 nebo surovin, které prošly přírodními procesy, jako je lisování, rafinace, mletí a sušení. Jsou to obvykle průmyslové a trvanlivé výrobky vhodné pro použití v domácnostech, restauracích a jídelnách. Nejedná se o produkty, které by sloužili k přímé spotřebě, ale používají se zejména v kombinaci s dalšími potravinami (ideálně tedy s potravinami první skupiny), aby jejich výsledná úprava byla chutnější, rozmanitější a výživnější. Tyto potraviny (tedy zpracované kulinářské ingredience) jsou často nutričně nevyvážené, energeticky velice bohaté nebo naopak chudé – klíčová je tedy konzumace ve zcela minimálním množství.

SKUPINA 3

Do této skupiny patří například konzervovaná zelenina, luštěniny, ovoce, ryby a některé druhy zpracovaných živočišných potravin jako je šunka, slanina, uzené ryby i většina pečiva a některé sýry.

Tyto potraviny vznikají zpracováním potravin skupiny 1 různými způsoby: například konzervací, vařením, solením, mořením solí, uzením, nakládáním,… kdy jsou k tomu dále používané potraviny skupiny 2. Obvykle se vyrábějí ke spotřebě jako součást jídla nebo pokrmu, mohou být konzumovány samostatně.

Tyto zpracované potravinářské produkty si obvykle zachovávají základní identitu a většinu složek prvotní potraviny, ale když se přidá nadměrné množství oleje, cukru nebo soli, stanou se nutričně nevyváženými.

SKUPINA 4

Ultrazpracované potraviny jsou formulace ingrediencí, většinou výhradně pro průmyslové použití, typicky vytvořené řadou průmyslových technik, procesů a právě z tohoto důvodu se nazývají „ultrazpracované“.

Mezi běžné ultrazpracované produkty patří sycené nealkoholické nápoje, sladké, mastné nebo slané balené občerstvení. Dále bonbóny, sušenky a další cukrovinky i hromadně vyráběné balené chleby, housky, koláče, směsi na pečení, margarín a pomazánky, slazená snídaně v podobě cereálií, ovocné jogurty a jogurtové nápoje, energetické nápoje, předem připravené maso, některé sýry, těstoviny, pizza, drůbeží a rybí nugety, klobásy, hamburgery, polévky či kojenecká výživa.

Procesy, které se zde používají, zahrnují několik velmi náročných kroků. Tyto potraviny obsahují často i barviva, příchutě, emulgátory a další přísady, aby se dosáhlo finálního výrobku, který bude PRIMÁRNĚ CHUTNÝ.

…

Můj názor (a názor již mnohých výživových poradců či terapeutů TČM) je, že ZÁKLAD ZDRAVÉHO JÍDELNÍČKU by měli tvořit potraviny SKUPINY 1. Využívání potravin skupiny 2 v malém množství pro přípravu pokrmů je samozřejmě na místě (vždy však s použitím selského rozumu a s mírou). Měli bychom se však soustředit na to, abychom co nejvíce eliminovali z našeho jídelníčku potraviny skupiny 3 a 4. – je již dokonce pomocí studií postupně dokazováno, že právě nadměrná konzumace potravin z těchto kategorií škodí našemu organismu nejvíce. Některé státy si dokonce již dali za cíl (pomocí osvěty) tyto potraviny eliminovat v rámci stravování obyvatel o desítky procent. Pokud bychom si ze skupin potravin podle klasifikace NOVA měli sestavit „potravinovou pyramidu“, vypadala by asi různě. Níže tedy najdete, co já vidím jako ideál:)…

Vždycky však podle mě platí: používejme při volbě potravin selský rozum a hlavně poslouchejme své tělo – ono nám poví, co mu dělá dobře:) Důležitá je dále v jídelníčku pestrost, dostatek všech makroživin, termická vyváženost pokrmů,… však to znáte:)

S úctou k vašemu zdraví,

Denisa